(Brno) Vědcům se možná již brzy otevře netušený svět malých obratlovců. Čeští vědci
z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, Masarykovy univerzity a Karlovy univerzity vyvinuli
a otestovali nový monitorovací systém BAARA určený pro sledování těch nejmenších živočichů.

I laici znají „batůžky“, které ornitologové připevňují na záda třeba čápům a jejichž pomocí je pak sledují
i daleko za hranicemi. Batůžky pro větší zvířata pracují na principu GPS, u menších zvířat je však nelze použít. Například žádný z našich netopýrů, kteří nepřesahují váhu 30g, GPS zařízení zkrátka neunese. A tak vědci o životě mnoha živočišných druhů vědí jenom velmi málo. „Zhruba u poloviny z našich sedmadvaceti druhů netopýrů máme velmi malou představu o jejich pohybu, chování nebo migraci,“ říká Tomáš Bartonička z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Menší druhy však lze sledovat pomocí rádiové telemetrie, na jejímž základě Vědci z Ústavu přístrojové techniky (ÚPT) vyvinuli unikátní systém na sledování zvířat a nazvali ho BAARA (Biological AutomAted RAdiotracking system). BAARA umožňuje vědcům získávat dlouhodobé, průběžné a komplexní informace o pohybu zvířat. Dnes musí vědci signál jednotlivých rádiových batůžků ručně zaměřovat pomocí směrové antény a díky náročnosti této činnosti mají k dispozici jenom malé množství dat. Systém BAARA umí pomocí sítě stanic zaměřovat a vyhodnocovat signály rádiových batůžků automaticky, nepřetržitě po dlouhou dobu a pro velké množství batůžků současně, což ruční telemetrií není prakticky možné.
„Dalším krokem byla miniaturizace batůžků s rádiovým vysílačem, ty teď neváží víc než 0,5 gramu a budeme schopni vyvinout ještě lehčí,“ říká Šimon Řeřucha z ÚPT, který miniaturizaci provedl.

„Systém BAARA by zoologům měl zásadním způsobem usnadnit práci a pomoci získat obrovské objemy dat, řádově desetinásobně vyšší než při ručním sběru dat,“ říká Petr Jedlička z ÚPT, který stál v čele vývoje a věří, že BAARA bude celosvětově využívána nejen zoology – vědci, ale hlavně ochranáři.

Vědci ze tří ústavů spolehlivost BAARY ověřovali na kaloních egyptských na Kypru a v Egyptě. „I když bylo zkoumání velkých kaloňů zajímavé, primárním cílem jsou naši malí obratlovci či dokonce větší hmyz“ říká Tomáš Bartonička z MU. Radiová telemetrie bude teoreticky použitelná například také pro vážky.
„S tak objemnými automaticky sebranými daty budeme schopni získat zatím neznámé informace, detailně prozkoumat projevy malých živočichů a ohrožené druhy lépe chránit,“ dodává Tomáš Bartonička. Výsledky tak budou využitelné například při výstavbě větrných parků nebo rychlostních komunikací – díky monitoringu bude patrno, zda stavebním plánem neprocházejí migrační trasy třeba právě netopýrů a zda plánovaná stavba neohrozí v místě jejich populaci. „Sledovali jsme několik rychlostních komunikací a na některých nevhodně postavených úsecích jsme pravidelně nacházeli desítky mrtvých netopýrů jen na několika málo kilometrech,“ říká Tomáš Bartonička. Tomu by mohla do budoucna BAARA umět předejít.
Díky lepší znalosti životních návyků zvířat by ochránci byli schopni vydávat přesnější doporučení a druhy tak efektivněji chránit.

Systém BAARA momentálně prochází patentovým řízením a vědci počítají, že jej nabídnou ke komerčnímu zpracování.