Akademie věd ocenila 26 mladých vědců Prémií Otty Wichterleho za úspěšné splnění mimořádného vědeckého úkolu. Z dvaceti šesti laureátů jich hned pět bádá v Brně a dva z nich působí v Ústavu přístrojové techniky v Králově Poli. Oto Brzobohatý se podílel na potvrzení existence tažného paprsku a Jan Hrabina chystá vesmírný projekt.

Oto Brzobohatý se věnuje problematice silového působení světla na mikroobjekty a nanoobjekty. Vloni spolu s kolegy pomohl experimentálně ověřit existenci tažného paprsku a tento výzkum vzbudil pozornost u odborné i laické veřejnosti u nás i ve světě. „Doufám, že tento výzkum a ocenění Prémií Otty Wichterleho není vrcholem mé vědecké kariéry,“ směje se čtyřiatřicetiletý vědec, který měl už od malička slabost pro seriál Star Trek. Právě tady se poprvé setkal s tažným paprskem, cesta k jeho zkoumání však nebyla úplně přímočará. Fyziku původně studovat neplánoval, na vyškovském gymnáziu maturoval z biologie a matematiky. Přesto se k ní později dostal a ve své magisterské práci se věnoval fyzice plazmatu. Po doktorátu nastoupil do Ústavu přístrojové techniky.
Momentálně se věnuje dvěma vědeckým projektům. Jeho vlastní badatelský projekt financovaný Grantovou agenturou ČR se zabývá optickými mikromanipulačními technikami. Zkoumá, jak struktury částic interagují s proudem fotonů. Jde tedy o pokračování výzkumu tažného paprsku, který by v ideálním případě mohl vést ke konstrukci mikrorobotů tvořených například fotonickými krystaly, které by se dokázaly formovat a pohybovat působením laserového světla. Druhým projektem mladého vědce je optická manipulace nanočásticemi ve vakuu. „Dostáváme se až ke kvantovým jevům a takovému výzkumu se věnuje pouze několik málo laboratoří po celém světě,“ vysvětluje Oto Brzobohatý. K jeho publikacím ve špičkových časopisech (Nature Photonics, Physical Review Letters, Applied Physics Letters atd.) by tak brzy mohly přibýt další.
Oborem Jana Hrabiny je interferometrie a přesné měření vzdáleností pomocí laserů. „Už ve své disertační práci jsem se zabýval párami jódu, jejichž čistota zajišťuje stabilitu, přesnost a metrologickou návaznost laserového měření,“ vysvětluje Jan Hrabina. Byl členem řešitelského týmu, který zkonstruoval národní normál délky na principu laseru, jímž se v Metrologickém ústavu kalibrují všechna měřicí zařízení pro měření délky. V minulých pěti letech vyvíjel národní normál i pro nanometrologii, ten v nanosvětě kombinuje měření polohy s mikroskopickým zobrazováním. Jeho současným projektem je technologie výroby absorpčních kyvet, skleněných trubic sloužících jako reference pro přesné měřicí lasery. Jedna z kyvet, na jejichž vývoji se podílel, poletí do vesmíru v projektu LISA. Momentálně spolupracuje s australským pracovištěm na vývoji kyvety, kde by bylo místo skleněné trubice použito duté optické vlákno. I jeho zásluhou dnes Ústav přístrojové techniky patří mezi nejprestižnější instituce dodávající absorpční kyvety do metrologických ústavů po celém světě.
Také cesta Jana Hrabiny k jeho vlastnímu oboru vedla přes několik odboček. Původně začal studovat programování, od kterého odešel k elektronice na FEKT VUT. Během studií si brigádně přivydělával právě v Ústavu přístrojové techniky jako pomocný technik a odtud se dostal až k interferometrii. „Že budu jednoho dne dělat vědu, jsem nečekal,“ glosuje svoji cestu do laboratoří Jan Hrabina.

Mladí brněnští vědci ocenění Prémií Otty Wichterleho:
Ing. Jan Hrabina, Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR
Mgr. Oto Brzobohatý, Ph.D., Ústav přístrojové techniky AV ČR
Mgr. Michaela Pekarová, Ph.D., Biofyzikální ústav AV ČR
Mgr. Matěj Polačik, Ph.D., Ústav biologie obratlovců AV ČR
PhDr. Aleš Bičan, Ph.D., Ústav pro jazyk český AV ČR