Organizace spojených národů a UNESCO vyhlásily rok 2015 za Mezinárodní rok světla a technologií založených na světle. Ambicí mezinárodní iniciativy je zdůraznit klíčovou roli světla pro současnou moderní společnost, připomenout působivou historii světla a optiky a vyzvednout jeho nezastupitelné místo pro budoucí udržitelný rozvoj naší planety. Ani Česko v Roce světla nezůstane pozadu.

„Je zcela zásadní nejen umět světelné technologie využívat, ale také jim v Česku rozumět a dále je zdokonalovat. V roce 2015 proto budeme přesvědčovat studenty, budoucí vědce, politiky, investory, ale především laickou veřejnost v České republice o přímém kladném vlivu světla a světelných technologií na naši budoucnost,“ říká prof. Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, koordinátor Roku světla v Česku, který spolu se svým vědeckým týmem také významně přispěl k vývoji vědy o světle – experimentálně totiž ověřil, že tzv. tažný parsek, který může veřejnost znát například ze sci-fi seriálu Star Trek, skutečně existuje.

Označit na mezinárodní scéně rok 2015 za Rok světla se podařilo po celosvětové iniciativě vědeckých, kulturních a vzdělávacích institucí, neziskových organizací a sdružení, ale i technologických platforem a komerčních subjektů. Světlo se zkrátka svými paprsky dotýká všech a k jeho oslavám se teď chystá celá planeta. Oficiálně International Year of Light and Light-based Technologies 2015 odstartuje v Paříži 19. a 20. ledna na zahajovací ceremonii v sídle UNESCO. Pozvání na dvoudenní konferenci, kterou uvede generální tajemník OSN Pan Ki-mun, přijala plejáda těch největších jmen v oboru z celého světa, mimo jiné řada laureátů Nobelovy ceny jako Egypťan Ahmed Zewail (chemie), Američané Steven Chu (fyzika) a William Phillips (fyzika), Francouz Serge Haroche (fyzika) nebo Rus Zhores Alferov (fyzika).

„Vizí tuzemského koordinačního týmu je mobilizovat všechny české instituce působící ve sféře světelných technologií, ať už na poli vědeckém, komerčním, vzdělávacím či kulturním, a aktivně je zapojit do naplňování cílů Roku světla. Využijeme této jedinečné příležitosti k tomu, aby inspirovala, vzdělávala a propojila po celém světě nejen profesionály v oboru ale i všechny nadšence,“ upřesňuje prof. Pavel Zemánek.

Důvodů k oslavám není málo, jedním z nich jsou významná kulatá výročí vědeckých objevů na poli bádání o světle. Od prvních pojednání o optice uplynulo totiž neuvěřitelných 1000 let, od formulace Maxwellových rovnic popisujících elektromagnetické vlny 150, od revoluční obecné teorie relativity 100 a od vynálezu optických vláken, díky nimž existuje vysokorychlostní internet zase 50!

Světlo bylo klíčové pro vznik života na Zemi a je nezbytné i pro jeho další udržení. Klíčovou roli ale hraje také v technologiích budoucnosti. Třeba fotosyntéza, která historicky poprvé probíhala v řasách a sinicích a která představuje základní stavební kámen veškerého života na Zemi. Světlo hraje zásadní roli nejen při vzniku života, ale také při zlepšování jeho kvality nebo přímo při jeho zachraňování. Vývoj fotonických technologiích poskytuje neustále kvalitnější přístroje pro lékaře, nové objevy v optometrii denně zlepšují život pacientů postižených očními vadami, a technologie postavené na světelném záření často přispívají zásadním dílem k diagnostice nemocí. Mezi potenciální využití světelných technologií v budoucnu patří natolik sobě vzdálené oblasti jako zdokonalená diagnóza rakoviny, rychlejší internet, zdroje čisté energie nebo výzkum černých děr. I přesto však iniciativa neztrácí ze zřetele rizika světelného znečištění – nalezení společného postupu k jeho eliminaci je také jedním z hlavních kritických témat nadcházejícího světleného roku.